O plstění jehlou

Plstění je spojování a proplétání vláken, nejčastěji ovčího rouna. Má dlouhou historii, vzniklo ještě dříve, než spřádání vláken a jejich pletení, tkaní a další techniky. Plst se používala na koberce, obuv, oblečení a také stavbu obydlí, dobře izoluje, je nehořlavá, absorbuje vlhkost, je možné jí řezat anebo stříhat, aniž se třepí. Původně se plstilo pouze tzv.mokrou cestou, tedy mechanickým třením ovčího rouna za použití vody, při použití praného rouna za použití mýdla.

Později s rozvojem průmyslu vzniklo „suché“ plstění, tedy plstění pomocí jehel. Suché plstění má svá specifika. Jehlou je možné plstit jakékoli vlákno, tedy nejen ovčí rouno kteréhokoli plemene, (některá plemena ovcí mají rouno, které mokrou cestou neplstí), ale i další vlákna, např. bambus, soju a dokonce i syntetická vlákna jako akryl.

Jehlou lze vlákna snadno  tvarovat do podoby zvířat, postaviček a lze vykreslit i ty nejmenší barevné nebo povrchové detaily. Pomocí jehly je možné spojovat jednotlivé plstěné části,  připlstit vlákna nebo přízi k pletenému nebo tkanému podkladu a vytvářet tak ozdobné lemy nebo motivy, spravit pomocí kousku příze nebo plsti díru v ponožce a také lze jehlou vypichovat ozdobné linie na látce. Strojově do plochy upravené rouno, tzv. prefelty, jsou suchým plstěním připravené polotovary pro plstění  mokrou cestou, prefelty lze však stejně dobře použít dále pro plstění jehlou.

Jehly pro plstění jsou vyrobeny z uhlíkové oceli a bývají ve dvou délkách, 3 nebo 3,5 palce, tedy cca 7,5-9 cm. Na horním konci jsou zahnuté to tvaru L, na dolním konci mají ostrý hrot. Dolní třetina jehly, pracovní část, má tři nebo čtyři hrany se zářezy do jedné nebo více hran. Při pohybu jehly při plstění se do zářezů zachytávají jednotlivá vlákna a vzájemně se proplétají, takže vzniká pevná a kompaktní hmota. Celkový počet hran a zářezů na jehle ovlivňuje proces plstění, více hran a zářezů bude urychlovat plstění, ale bude více agresivní; méně zářezů umožní větší přesnost.

Nejčastější jsou klasické jehly trojhranné, s průřezem ve tvaru trojúhelníku, se zářezy na všech třech hranách, nazývají se „triangular“. Vyskytují se také trojhranné jehly se zářezy pouze na jedné straně, ty lze použít pro práci rovnoběžně s povrchem.

Další variantou trojhranných jehel jsou tzv. “reverzní“ jehly, ty mají zářezy umístěné obráceně, takže dokáží vlákna z výrobku vytahovat, ale také míchat jednotlivé barvy a vkládat do výrobku jiná vlákna.

Jehly „star“ nebo také „hvězda“ jsou jehly se čtyřmi hranami, mají o hranu víc než trojhranná jehla a tedy i více zářezů, takže se s nimi pracuje rychleji.

Jehly „crown“ nebo také „korunkové“ mají zářez pouze na špičce jehly, ty jsou určené pro vytváření hladkého povrchu, používají je také pro zavádění vlásků do panenek.

Zvláštním typem jehel jsou jehly „spirálové“, s hrotem lehce spirálovitě stočeným – snadněji vnikají do plsti, mohou pracovat ve větší hloubce a také rychleji.

Nově se dají najít také jehly s různou hloubkou zářezů podél hrany – my je prodáváme pod názvem „combo” jehly. Při plstění to umožnuje jednou jehlou vytvářet jak detaily tak rychleji plstit, jen díky zasouvání jehly do různé hloubky.

U jehel se také setkáme s číslem označujícím tloušťku jehly (gauge), ovšem s jeho zvyšující se hodnotou se průměr jehly zmenšuje. Takže číslo (gauge) 19 je určené pro nejhrubší vlákna a je nejsilnější, zatímco střední hodnoty gauge 32 až 38 jsou vhodné pro základní tvarování a spojování jednotlivých části dohromady. Čísly 40 až 46 jsou označovány ty nejjemnější jehly, 46 je velice jemná jehla pro nejjemnější vlákna a pro opravdu detailní práci.

Jehly lze používat jak samostatně, tak i více najednou, pro tyto účely se vyrábějí držáky jehel. 

Jednotlivé jehly je dobré si odlišit barevně, třeba lakem na nehty, základní tvary se dají rozeznat pouhým okem, ale rozdíly v síle jehly už se rozeznají obtížněji.

A jak plstit jehlou ?

Pro začátek potřebujete čisté rouno, molitanovou podložku a hrubší jehlu. Jehlu držíte mezi palcem a ukazovákem, prostředníček jehlu podepírá nad pracovní částí tak, aby jí stabilizoval – trochu jako když držíte tužku. Jehlu vpichujte kolmo shora, pokud budete jehlu páčit nebo na ni tlačit ze strany, snadno se zlomí. Jehlu můžete vpíchnout do rouna celou pracovní zónou a pak ji celou vytáhnout nebo ji nechat zabodnutou a udělat několik menších pohybů. Druhý způsob je efektivnější, ale vytváří na povrchu větší otvory.

Až vytvarujete základ, vezměte si jemnější jehlu a pusťte se do práce na detailech. Při plstění větších tvarů si také můžete pomoci tak, že základ uplstíte technikou „zamokra“ a dál budete pokračovat jehlou.

Doporučujeme experimentovat a osobně zjistit, jaká jehla nejlépe sedí do ruky a jaká vám pro danou situaci nejlépe vyhovuje.