Všemožně o vlně

Původ a vlastnosti vlny

Vlna z ovce, ovčí rouno, je vedle bavlny nejčastěji používaným přírodním materiálem v textilním průmyslu. Má vynikající vlastnosti – je pružná, hygroskopická, prodyšná, příjemná na omak, hřeje v chladu i za mokra a naopak v horkém počasí chladí.

Jednotlivá plemena ovcí mají různě dlouhá a jemná vlákna a také různou barvu, síla vlákna se liší jak podle plemene, tak podle pohlaví a stáří ovcí. Vliv na kvalitu vlákna má i výživa nebo klimatické podmínky. Kvalitnější vlnu mají samice a mladé ovce.

Vlněné tkaniny mohou absorbovat až 30% jejich váhy bez toho, abychom měli pocit, že jsou těžké nebo vlhké, u bavlněné tkaniny je to po 15%. Vlna jako absorpční vlákno “dýchá” tím, že odvádí vlhkost od těla a umožní jí odpařovat do vzduchu. V zimě odstraní vlhkost z kůže, aby měl nositel pocit teplé a suché pokožky a izoluje suchý vzduch a příjemné teplo v blízkosti kůže. To je rozdíl od syntetického fleecu, který je teplý, ale neumožní pokožce volně dýchat. Za deště má přírodní izolační kvalita vlny schopnost jednak v určité míře odpuzovat vodu a poté co oděv nasákne, udržet tělo v teple. V létě táhne přebytečné teplo a vlhkost od pokožky a pomáhá nositeli zůstat v chladu.

Vlna není hořlavá, odpuzuje hmyz, odolává statické elektřině, odpuzuje nečistoty a prach. Je přirozeně téměř úplně non-alergenní. Ačkoliv někteří lidé mají vzácnou alergii na přírodní lanolin, takzvaná alergie většiny lidí na vlnu (tedy podráždění při dotyku s holou kůží) je vlastně spíše citlivost kůže, která podobně reaguje i na jiná ostřejší vlákna, jako například na mohér. Může jít také o přecitlivělost kůže na chemikálie, které se při průmyslovém zpracování rouna někdy používají k odstranění nečistot, pokud tedy bude vlna vypraná, přecitlivělost zmizí. Mnoho agresivních a toxických chemických látek se ale také stejně používá i při zpracování a konečné úpravě vlny při výrobě konvenčních oděvů a lůžkovin.

Faktory ovlivňující kvalitu rouna jsou – síla vlákna v mikronech (někdy v mikrometrech), délka vlákna, jeho kučeravost a jeho lesk. Kučeravost vlákna je jeho stálá vlastnost, dává rounu vzdušnost a pružnost. Mezi plemena, jejichž vlna se nejčastěji používá patří Merino a jeho kříženci, plemena Corriedale, Leicester, Wensleydale, Shetland, Romney a další, jde o plemena vlnařská. 

 

Naproti tomu plemena ovcí chovaných u nás jsou většinou masného typu, např. Valaška nebo Romanovská ovce, jejich vlna je hrubá a na oblečení se nehodí.

Na rozdíl od obecného mínění vlna nemusí být hrubá a „kousat“. Obecně platí, že rouna s vlákny o síle do 25 mikronů jsou vhodná pro oblečení na tělo, mezi 25-30 mikrony na vrchní oblečení a nad 30 mikronů na koberce a bytové doplňky. Protože však někteří lidé mají extrémně citlivou pokožku, může je dráždit i vlna o sile mezi 20-25 mikronů, ale s určitostí se dá říct, že téměř nikoho nebude „kousat“ ultrajemné rouno, které má 18 a méně mikronů.

Zda máme k dispozici 100% vlnu zjistíme laickým testem – po zapálení vlny se zbytky snadno rozpadají a rozemnou v prstech, pokud je součástí syntetický materiál, zůstanou ve spálenině pevné částečky.

Druhy vlny

Pro označení kvality vlny existuje několik soustav, jiné v USA, jiné v Evropě a aby se to nepletlo, ještě se dají rozdělit na „staré“ a „nové“. Pro orientaci v názvosloví uvádím tři typy klasifikace rouna podle síly vlákna.

Ultrajemné rouno pod 17,7 mikronů

Jemné 17,7 – 22, 04 mikronů

Střední 22,04 – 30,99 mikronů

Hrubé 31,00 – 36,19 mikronů

Velmi hrubé nad 36,19 mikronů

Jemné < 24.5

Střední 24.5–31.4

Jemné kříženci 31.5-35.4

Hrubé kříženci 35.5 <

Superjemné méně než 18 mikrometrů

Jemné 18 – 22 mikrometrů

Střední 22 – 30 mikrometrů

Hrubé 30 – 36 mikrometrů

Velmi hrubé 36 a více mikrometrů

Nejjemnějším druhem vlny je merino, má velmi hustou kučeravost, je krásně bílé, takže se snadno barví a může se spřádat na velmi jemnou přízi. Průměr vláken je 15 – 25 mikronů a délka 5 až 10 centimetrů. Podle síly vlákna dělíme merino na ultrajemné o síle menší než 17.5 mic, superjemné o síle 17.6-18.5 mic, a jemné s vlákny slabšími než 19.5 mic. 19.6-20.5 mic jsou nazývána jako jemné střední, o síle 20.6-22.5 střední a nad 22.6 hrubé merino.

Další pojmy související s vlnou

Virgin wool – panenská vlna
Je to čistá střižní vlna, která je poprvé předená. Takové vlně se uděluje tzv. vlněná pečeť.

Recycled wool – recyklovaná vlna
Tato vlna byla již použitá a je znovu rozcupovaná na kratší vlákna a často smíchaná se surovou vlnou, vlněnými výčesky nebo s jinými vlákny jako je bavlna, to vše, aby se zvětšil průměr příze a délka vlákna. Příze z recyklované vlny se používá jako osnova pro tkaniny s bavlněnou osnovou.

Ragg wool
Je to dosud nezpracovaná vlna, která obsahuje lanolín, který odpuzuje vodu. Používá se pro pletení rukavic, ponožek a dalších, výrobků, upletených z tzv. boiled wool, tedy vařené vlny.

Boiled wool
Jde o přízi se surové vlny, která se po upletení nechá povařit, čímž dojde k částečnému zaplstění a zmenšení výrobku, ale také k jeho zpevnění. Stane se nepromokavý, neprodyšný a současně dýchající, a hlavně velmi teplý. Klasickým příkladem jsou Dachstein nebo Ortovox Antarctica rukavice nebo Himalayan ponožky.

Worsted yarn
Je to příze z dlouhých pevných pramenů s pevným povrchem.

Woolen yarn
Je měkká, z kratších česaných vláken, používá se pro pletení.

V tkalcovství se worsted yarn používá pro osnovu, aby byla pevná a woolen yarn pro útek, aby byla tkanina měkká a teplá.

Vzhled a použití

Prané nečesané rouno /wooll knops, Flocke/
Je ostříhané rouno, které bylo vyprané, ale nebylo sčesané, takže jsou v něm ještě drobné nečistoty, zejména semínka a kousky trávy.

Je vhodné

· jako základ pro větší prostorové objekty plstěné zamokra i jehlou

· jako výchozí materiál pro česání rouna

· pro ozdobné efekty na jiných výrobcích, zvláště pokud je barvené

 

Česané rouno v metráži /Vlieswolle/
Vyprané rouno, zřejmě mykané nebo jen částečně sčesané, které je dodáváno v silnější metráži, jsou v něm ještě zbytky příměsí, zejména semínka a kousky trávy.

Je zvláště vhodné

· pro větší plošné a prostorové objekty plstěné zamokra, protože jejíž zpracované do stejnoměrné vrstvy, snadno se pokládá a odděluje potřebná délka

· pro plstění jehlou i nunofelting

Je méně vhodné pro výrobky, u kterých vyžadujeme jemnost a měkkost

Mykané rouno v pruzích /carded sliver, Kardenband/

Mykané vyprané rouno, které obsahuje menší množství nečistot, malých nopků a také krátkých vláken, jež mají tendenci z hotového výrobku vypadávat.

Je vhodné

· pro většinu prací jako předení a plstění, kde nepožadujeme perfektní vzhled

· jako výchozí materiál pro česání rouna

Je méně vhodné pro oblečení a pro výrobky, u kterých vyžadujeme jemnost a měkkost.

Česance v pruzích /combed sliver, Kammzug/

Vyprané a sčesané rouno bez příměsí, vyšší kvality.

Je zvláště vhodné pro plstění zamokra

· pro drobné plstěné tvary, které použijeme pro tvorbu bižuterie nebo oděvu

· pro nunofelting

· pro předení

Je méně vhodné pro větší prostorové objekty, pro plstění jehlou a pro výrobky, které nejsou určeny k doteku s kůží.

Rouno v tenké metráži /neeedle felt, Nadelfilzvlies, Vorfilz,Prefelt/

Vyprané a učesané rouno v tenké vrstvě, bývá různých barev. Používá se samotné v jedné nebo více vrstvách, nebo společně s rounem, snadno se připraví požadovaný tvar.

Je vhodné

· pro plstění zamokra a pro nunofelting

· pro ploché tvary a jako pozadí pro další aplikace

· pro jemné detaily při plstění jehlou

Pro předení se hodí vlákna dlouhá 5 a více cm. Pokud je rouno čisté a nepocuchané, lze ho spřádat bez předchozího praní a česání. Jinak je potřeba mastné rouno před dalším zpracováním vyprat, načesat a případně i nabarvit, abychom získali česance, které jsou pro ruční předení ideálním materiálem.

Ultrajemné a jemné rouno se hodí pro nadýchané krajkové věci, dětské oblečení a plenky, na druhou stranu se snáze opotřebuje a také žmolkovatí. Jemné rouno je výborné na halenky a svetry, pokud nejste moc citliví na kousání vlny, lze použít i střední rouno. To je vhodné také na kabátky a ponožky, které potřebují přízi, co se snadno neprodře. Rouna silnější než 30 mikronů bývají vhodná spíše pro pletení či tkaní koberečků, tašek a jiných předmětů, vyžadujících pevnost a trvanlivost, bohužel jsou většinou silně kousavá.

Čím je rouno kučeravější, tím snáze plstí a také se z něj lépe přede. Když ponoříme „unavenou“ vlnu na nějakou dobu do vody, kučeravost se obnoví.

Jak pečovat o vlněné výrobky

Vlněné výrobky nesnášejí alkalické prostředí /mýdlové roztoky je poškozují/ a vysoké teploty /praní do 30°/.

Nedostatkem všech typů vlny, pokud nemají úpravu superwash, je její sklon k plstnatění. Vlna je choulostivá, nesnáší vysoké teploty, ani prací prostředky s obsahem chloru. Doporučuje se ruční praní nebo praní v pračce při programu určenému speciálně na tento druh tkanin, čili krátký program se studenou vodou a bez ždímání. Naproti tomu vlnu s úpravou superwash můžete prát bez problémů v pračce s ostatním textilem při nízkých teplotác (alespoň podle tvrzení výrobců :-).

Ručně perte při teplotě ne vyšší než 30°C, s použitím tekutého pracího prostředku (prášek se nedoporučuje) na praní vlny. Na máchání se používá tekutý změkčovač tkanin, poslední máchání by se mělo dělat ve studené vodě. Díky tomu si oblečení z vlny zachová měkkost.

Při sušení opatrně vyždímejte přebytečnou vodu, ale bez kroucení! Poté oblečení vodorovně rozložte na froté ručník.