1.1 O předení na vřetánku
Vřetánko je báječnou volbou tehdy, když si chcete předení vyzkoušet nebo je pro vás předení jen občasným zpestřením. Náklady na výrobu nebo pořízení jsou téměř zanedbatelné (nejdražší zahraniční vřetánka pořídíte za ceny max. v řádu stokorun, pokud nesáhnete zrovna po ebenovém), navíc je malé, skladné, ideální pro použití na cestách nebo třeba pro dlouhou, nudnou cestu vlakem. Předení na vřetánku je samozřejmě pomalejší, než na kolovratu.
Na druhou stranu máte přízi doslova a do písmene ve svých rukách a některé přadleny nedají na vřetánko dopustit především při předení silných nebo efektních přízí, doplněných o pírka, korálky a podobné speciality.
Jelikož při předení na vřetánku neprochází příze malým otvorem ve vřetenu, jako je tomu u kolovrátku, nehrozí poškození nebo zadrhnutí větších kousků rouna nebo přidaných efektů jako korálky apod. a máte tak možnost snadno tvořit doslova umělecká díla. Takové příze jsou dnes populární nejen pro pletení, ale také jako dekorace – třeba k vystavení na krásné míse, podobně jako aranžované suché květiny nebo pot-pourri.
Nejdůležitější součástí vřetánka je přeslen, který funguje v podstatě podobně jako mechanický setrvačník autíčka nebo spodní část točící se káčy. Přeslen mívá nejčastěji tvar disku (i proto se na jeho výrobu hodí např. stará CD), ale existují i přesleny srdcovité, určené pro rychle se točící vřetánka, případně jinak tvarované. Přeslen zajišťuje prodloužení točivého momentu vřetánka, díky němuž vřetánko stáčí z rouna přízi, zatímco vytahujeme rouno z česance. Důležité je jeho přesné vyvážení, pokud není přeslen dobře vyvážený a dokonale tvarovaný, vřetánko se při točení kývá nebo se rychle zastavuje, předení je nepohodlné a hlavně nekvalitní. Stejně důležitá je i vhodná váha vřetánka, která zase zajišťuje jak správné vytahování tak točivý moment.
1.2 Návod na výrobu vřetánka
Obrazový návod na výrobu opravdu jednoduchého, ale přitom plně funkčního vřetánka najdete na http://predeni.cz/stranky/cd_vretanko.htm.
Pokud se rozhodnete pustit do samovýroby téhle šikovné pomůcky, bude vám stačit návštěva hobbymarketu nebo podobného obchodu, dvě stará CDéčka a pár minut práce.
Budete potřebovat: dřevěnou tyčku o průměru zhruba 1 cm a délce 30 cm (nejspíš budou mít delší, nevadí, uříznete a budete mít materiál hned na DVĚ vřetánka:-), dále gumové těsnění opět o průměru 1 cm (prodávají se obvykle po 6 až 10 v balení, což opět bohatě stačí) a malý kovový pootevřený šroubovací háček (najdete je u šroubků a zase je jich někdy v balení víc). Pokud ho doma nemáte, přihoďte ještě jedno malé vteřinové lepidlo, případně kousek smirkového papíru, když už budete chtít být OPRAVDU pečliví. No a pak se ještě rozhodněte, která dvě CD nebo DVDéčka už nebudete nikdy poslouchat.
Na 30 cm tyčku nasuňte gumové těsnění a přilepte ho zhruba v 1/3 její délky. Pak navlékněte na tyčku CDéčko a přilepte ho k těsnění tak, aby bylo opravdu vycentrované (jinak se bude vřeteno točit nepravidelně a to ovlivní jak kvalitu příze, tak snadnost předení). Navlečte druhé Cdéčko a zafixujte druhým těsněním (zase je lepší ho přilepit). Zbývá už jen na vrchol tyčky (na delší straně) přišroubovat háček…. a víte co? Máme hotovo! Smirkovým papírem můžeme ještě tyčku malinko uhladit a hurá do předení.
1.3 Jak příst na vřetánku
Na začátek potřebujeme kus vodícího vlákna, nejsnazší je použít kus běžné příze z obchodu. Přivážeme ji na vřetánko těsně nad přeslen, párkrát omotáme, aby nám nesklouzla, pak ji vedeme nahoru a zahákneme v háčku. Zaháknutí chce trochu cviku, co potřebujeme je, aby ve chvíli kdy vřetánko necháme viset ve vzduchu a držíme jen volný konec příze, se nám neodmotávala, ale pěkně držela, může pomoci malý uzel. Pokud nám to dělá potíže, můžeme si pomoci ještě šikmým zářezem pod vrcholem vřetánka, do kterého přízi zahákneme, než ji protáhneme háčkem. Máme? Výborně, tak jdeme na předení.
Připravte si kus česance, rukou ho pěkně rozvolněte, aby se vlákna při mírném tahu snadno uvolňovala a vytahovala. Nyní vlákna PŘILOŽÍME k vodící přízi tak aby byly vedle sebe minimálně v délce 5 cm. Nepřekládáme, nenavazujeme! Přidržíme konec vodící příze i s vlákny česance jednou rukou a druhou rukou roztočíme vřetánko (je jedno, kterým směrem, jen ten směr pak nesmíme v průběhu předení měnit, aby se nám příze nerozmotávala. Vřetánko nám hezky zatočí vlákna česance kolem vodící příze. Nyní jemně popotáhneme za česanec, abychom měli další úsek nespředených vláken, zatočíme vřetánkem….a tak dále, Vřetánko můžeme roztáčet ve vzduchu nebo také na zemi, jako káču.
Když máme přízi tak dlouhou, že už ji nemůžeme držet napnutou, navineme ji na vřetánko kolem tyčky nad přeslenem. Musíme jí navinout tak, aniž bychom ji povolili, protože pak se začne samovolně zkrucovat. Pomáháme si obvykle tím, že přízi navineme na prsty a teprve z nich na vřetánko. Na konci necháme dost dlouhý úsek upředeného vlákna, abychom ho mohli vést nahoru po vřetánku a zaháknout, jako jsme to udělali původně s vodící přízí….a jedeme znova od začátku.
Tímhle způsobem upředeme jednoduché vlákno tzv. single. To pak musíme buď zafixovat v páře či horké vodě a napnuté nechat uschnout nebo ho musíme seskat s druhým vláknem. Podrobnější informace najete na www.predeni.cz .
Převzato z www.predeni.cz, autor textu verlit
Pokračování příště…
